O BOJOVÉM UMÌNÍ HAKKORYU JUJUTSU

Autor: administrator <admin(at)server.cz>, Téma: vystupujici, Vydáno dne: 01. 10. 2010



Tradièní školu japonského jujutsu HAKKORYU založil velmistr OKUYAMA RYUHO shodaisoke, který se narodil v roce 1901 v prefektuøe Yamagata a zemøel 26.11.1987 v mìstì Omiya (prefektura Saitama) v Japonsku. Za svého života Okuyama sensei procestoval celé Japonsko až po Okinawu a studoval v rùzných ryu (školách, systémech) bojových umìní.


V Kyoto studoval pod vedením Takeda Sokaku sensei Daitoryu. Dále cvièil Hasegamakoryu iaijutsu (umìní tasení meèe), shurikenjutsu (vrhání èepelí), jojutsu (umìní tyèe), kusarigama (umìní srpu a øetìzu), Nitoryu kenjutsu (umìní meèe), sojutsu (umìní oštìpu), kyujutsu (umìní lukostøelby). Též praktikoval tradièní orientální medicínu - od uèitele Ryuzan Hirayama se nauèil terapii keiraku (obìhová medicína využívající meridiány tìla), shiatsu (léèba tlakem prstù), amma (masáže) a diety. V této dobì také pùsobil nìjakou dobu jako knìz v buddhisticko-shintoistické sektì Haguro v Shugendo. V roce 1936 byl Okuyamovi udìlen instruktorský certifikát v Daitoryu a pod vedením Takeda shihan se zaèal uèit okuden (tajné techniky). Vypomáhal Takedovi sensei, který byl v té dobì již dost starý s chodem jeho aiki asociace. V roce 1938 Okuyama ukonèil své studium u Takedy senseie a vydal svùj první text o bojovém umìní „Daitoryu goshin jutsu“ (sebeobranný systém Daito). V roce 1939 založil „Dai Nihon shidokai“ (Velká japonská cesta asociace samurajù) a stal se veøejným instruktorem toho, co nazýval „Daitoryu hiden shido“ (Tajná samurajská cesta Daitoryu). Otevøel své první dojo v Asahikawa a nazval jej „Nippon shidokai Ryubukan“.

Ze shora uvedených znalostí bojových umìní, lékaøství a náboženství se vyvinulo bojové umìní, které bylo "úèelné, praktické" a "lidumilné". 1.6.1941 Okuyama shodaisoke uspoøádal HAKKORYU KAISO HOKUKUSAI (obøad veøejnì oznamující duchùm šintó narození nového bojového umìní Hakkoryu). Od tohoto dne Okuyama vystupuje pod pseudonymem „Ryuho“, což znamená „Páteø draka“. Hakkoryu zdìdilo historii klasického bujutsu datovaného zpátky do 8. století v pøímé linii Daitoryu rodiny Takeda. Honbudojo (hlavní dojo) je v Omiya v prefektuøe Saitama v Japonsku (asi hodinu vlakem od Tokyo). Na konci 2. svìtové války bylo Hakkoryu (a stále je) zcela mírové a šlechetné bojové umìní a mistr Okuyama nikdy nehodlal mìnit nìco jeho filozofie.

Náš mistr se jmenuje JOHNY LENSKENS, je mu 53 let a žije v Belgii v mìsteèku Zonhoven. V  Hakkoryu jujutsu dosáhl stupnì MENKYO KAIDEN SHIHAN SANDAIKICHU, což odpovídá 8. danu v moderním jujutsu a byl pøímým žákem UCHIDESHI zakladatele této tradièní japonské školy velmistra Okuyama Ryuho shodaisoke. Johny Lenskens od svého uèitele obdržel také váleènické jméno, které zní „SEIZAN“ a v pøekladu znamená „silného èlovìka, který pozoruje z vrcholu vysoké hory“. Johny Lenskens shihan je velkým talentem jujutsu a zejména využití vnitøní síly KI v bojových technikách WAZA a také v léèebných masážích SHIATSU, které jsou souèástí Hakkoryu. Ukázky aplikací vnitøní energie KI bude možno shlédnout v rámci 13. roèníku pøehlídky bojových umìní a sportù Budoshow 2010 v Brnì.

O Hakkoryu jujutsu:

Hakkoryu je moderní japonská škola tradièního bojového umìní jujutsu. Byla založena v roce 1941 zakladatelem Okuyama Ryuho v Omyia (prefektura Saitama), kde je i dnes HONBUDOJO (hlavní místo výuky školy). Po smrti zakladatele vedení školy pøevzal jeho syn Okuyama Toshio (po otci zdìdil také jméno Ryuho) nidaisoke (2. velmistr).

Jméno Hakkoryu v pøekladu znamená „Škola osmi svìtel“ a vychází z filozofického pohledu na spektrum barev, které se dìlí do osmi rùzných barev. Osmou svìtelnou barvou je ultrafialová, která je pro oko neviditelná, ale která má mimoøádnou sílu jako techniky Hakkoryu. Èíslo 8 symbolizuje souèasnì nekoneènost v tradièním japonském myšlení.

Znak Hakkoryu je kruh, který uzavírá ètyøi diamanty, je tradièní japonský samurajský MON neboli rodinný znak zakladatele Hakkoryu jujutsu Okuyama Ryuho shodaisoke. Ètyøi diamanty pøedstavují rozšíøení uèení Hakkoryu do ètyø koutù svìta. Fialová barva v Japonsku kromì ultrafialové barvy svìtelného spektra symbolizuje barvu císaøe a cti.

Základní vzdìlání Hakkoryu se zakládá na KATA a sestává ze ètyø dílù: shodan, nidan, sandan a yondan. Každá kata obsahuje mnoho waza (technik), které musejí být správnì pochopeny, pokud chceme ovládat základní techniky. Do této waza jsou zahrnuty "gen suko" (principy), to znamená znalosti získané ovládáním technik. Poøadí kata je sestaveno podle logických vazeb, to znamená, že waza následují jedna po druhé. Tyto vzájemné souvislosti se rozvíjejí do podoby souvislého celku.

Když žák jujutsuka tyto principy zcela pochopí, mùže vytváøet své vlastní variace. Používáním kombinací podle vlastních interpretací je schopen dojít k nekoneènému poètu variací, což mu umožòuje vyvíjet pohyby, které jsou typické pro jeho osobnost.

Pro vystudování mistrovských stupòù dan používá Hakkoryu ještì stále systém menkyo (diplom). Tento systém patøil v minulosti k tradièním školám bujutsu. Po zvládnutí 4 kat je možné, že bude žák doporuèen, aby absolvoval tréninky pro pokroèilé jako uchideshi (vnitøní žák v domì) v honbudojo v Omyia, kde nìjakou dobu žije spolu s rodinou Okuyama. Když žák techniky zvládne, stává se z nìho shihan (mistr, uèitel). Tento titul mu pøedá osobnì rodina Okuyama. Po dobu tréninkù je Honbudojo uzavøeno pro všechny návštìvníky s výjimkou vysoce postavených uchideshi. Pokud žák toto období tréninkù absolvuje celé, obdrží MAKIMONO (osvìdèení) pro shihan. Je to diplom honbu o tréninku shihan a menkyo (osvìdèení uèitele). Nakonec obdrží fialový pás (OBI), který v Japonsku symbolizuje barvu císaøe a cti.

Kromì tréninku shihanù mùže být jujutsuka také pozván k absolvování dalšího tréninku pro ještì pokroèilejší. Tím je vzdìlávání v kaiden shihan sandai kichu (docent nejhlubších mystérií tøech velkých pilíøù). Tyto tréninky vyžadují neustálý pobyt v Honbu Dojo. Rodina Okuyama také vzdìlává soukromì. Kromì Hakkoryu má Okuyama svou vlastní metodu tradièní lékaøské terapie Koho shiatsu igaku (terapie tlaku císaøského prstu). Všichni shihanové Hakkoryu absolvují trénink v Koho shiatsu, které je pro pochopení výsledkù jiných tvrdších bojových technik také dùležitým aspektem bojového umìní. Rodina Okuyama spravuje dvì vlastní soukromé kliniky shiatsu. Jedna je v dojo samotném, druhá je v Tokyo. Okuyama nidaisoke vede také rozsáhlá klinická školení pro praktikující osoby a pøiznává jim certifikáty uèitele-mistra-doktora. Je navštìvován z celého svìta pro své neobyèejné metody a je zván na pøednášky o svých systémech a terapiích do všech koutù svìta.

Vìtšina lekcí Hakkoryu je provádìna individuálnì nebo v menších skupinách, protože to uèiteli umožòuje ihned komentovat a zlepšovat techniku žáka. Tímto zpùsobem se mùže každý rychle pøiuèit a mùže dojít k pochopení jednotlivých složek technik. To je charakteristika tradièního vztahu mistra a žáka v systémech BUJUTSU. Zaruèuje to vysokou kvalitu vzdìlání žáka, ale omezuje to také poèet žákù tak, aby uèitel mohl vyuèovat se vším komfortem.

Síla svalù se v Hakkoryu nevyžaduje, protože se tyto techniky zakládají hlavnì na pochopení lidské anatomie a psychologie. Žák je vždy povzbuzován k tomu, aby se uvolnil jak duševnì tak i tìlesnì, tak aby jeho HARA bylo posazeno na správné místo a aby se tìlesná váha mohla snadno soustøedit na rùzné body po dobu provádìní dané techniky. Kdyby žák používal pouze sílu, nebylo by tìlesné centrum správnì spojeno a nevìdomky by jeho úsilí bylo ménì efektivní. Další dùvod proè se žák Hakkoryu musí nauèit uvolnit je ten, že tréninky jsou nìkdy velmi bolestivé, protože se všechno soustøedí na nervy a nejcitlivìjší body tìla. Uvolnìní duše a tìla tuto bolest znaènì zmíròuje. Ve výjimeèných pøípadech, kdy intenzívní bolest pøetrvává i po celkovém uvolnìní, se žák uèí odmyslit místo bolesti (smazat) z vìdomí a soustøedit se na nìco jiného. Toto oddìlení myšlenek od psychického nepohodlí (nazývané SHINKI – duše - energie) se již po staletí vyuèuje v Japonsku mistry bujutsu.

Na rozdíl od ostatních populárních systémù sebeobrany se Hakkoryu jujutsu nespojuje se sportovními aktivitami jakéhokoliv druhu. Sporty staví jednoho protivníka nebo skupinu protivníkù proti druhému za úèelem rozhodnutí, kdo je nejsilnìjší nebo kdo má nejlepší techniku, kdo dosáhne nejvíc bodù, kdo je nejrychlejší nebo nejsilnìjší, a vítìze odmìní. Cílem Hakkoryu není rozhodnout, jaké jsou relativní pøínosy jednotlivcù, ale spíše znalost, schopnost a pochopení lidstva samotného. Sport nemá v Hakkoryu jujutsu žádné místo. Ve škole Hakkoryu se studenti uèí jednat pøizpùsobivì a flexibilnì oponovat útoèníkovi. Všechno, co se praktikující Hakkoryu uèí, je být soustavnì èestní, pøátelští a jemnì se chovat k útoèníkovi. Èlenové Hakkoryu zažívají, že pøesnì tento názor odlišuje Hakkoryu jujutsu od ostatních populárních bojových umìní. Takže nesmíme vpustit dovnitø ty, kdo nesdílejí tuto filozofii. Po celém svìtì praktikuje Hakkoryu jujutsu více než milion lidí v Omiya a v dalších mezinárodních školách. Miliony ostatních se o Hakkoryu jujutsu dovìdìli prostøednictvím spisù, demonstrací nebo památek.

Tøi hlavní znaky Hakkoryu jsou: 1) neprovokovat; 2) neodporovat; 3) nezpùsobit žádná tìlesná zranìní.

Zlaté pravidlo Hakkoryu zní: „Pøedejít støetu znamená støet vyhrát. Je lépe pøedcházet než léèit.“

O Otokodate dojo:

Brnìnský klub Hakkoryu jujutsu se jmenuje Otokodate dojo. Svou existenci a èinnost zahájil již nìkdy kolem roku 1984 a odvozuje svùj pùvod od klubu sebeobrany pøi oddílu judo tehdejší Moravské Slávie Brno. Pùvodnì se zde trénovalo moderní jujutsu v rámci Federace ju-jitsu Èeské republiky, ale od roku 1995, kdy se dva souèasní vedoucí pøedstavitelé klubu na rakouském letním soustøedìní ju-jitsu seznámili s již zmínìným Johny Lenskensem shihanem, byla èinnost postupnì pøeorientovávána k pùvodnímu originálnímu Hakkoryu jujutsu a pøemìna byla dokonèena v roce 2005 v souvislosti s technickým pokrokem èlenù Otokodate dojo.

Otokodate dojo si klade za cíl pokraèovat v nejlepších tradicích školy Hakkoryu jujutsu a k tomuto vyvíjí veškerou èinnost.

Ve vedení dojo (klubu) je pøedstavitel s pomìrnì vysokým mistrovským stupnìm Hakkoryu jujutsu Michal Èoupek (3. dan; pøedseda a instruktor). Pan Èoupek je také uchideshi v Seizan dojo v Belgii, což znamená, že pravidelnì podstupuje privátní výuku u Johnyho Lenskense shihana vèetnì semináøù, stáží a soustøedìní.

Pravidelná cvièení probíhají ètyøikrát týdnì, z toho dvakrát cvièení yudanshakai (sdružení držitelù mistrovských stupòù dan Hakkoryu) a dvakrát cvièení mudansha (cvièení žákovských tøíd kyu Hakkoryu) – v gymnastickém sále sportovní haly TJ Tesla Brno na Halasovì nám. 7, Brno-Lesná, vždy v pondìlí a ètvrtek od 20,00 do 21,30 hod. Nábor do dojo probíhá celoroènì pro všechny zájemce od 13-ti let. Hakkoryu jujutsu je vhodné pro mládež i starší. Nemusíte být silní ani hbití, pro tuto formu sebeobrany nemusíte mít ani dobrou kondici. Hakkoryu mohou praktikovat také handicapovaní lidé. Pomocí Hakkoryu se mùžete nauèit držet vašeho protivníka pod kontrolou bez jeho zranìní nebo poškození.

Veškeré informace o Hakkoryu a Otokodate dojo je možno najít na oficiálních stránkách Otokodate dojo www.otokodate.com.